Blog

Majitelé koní jsou si dobře vědomi nebezpečí, které jarní tráva některým koním způsobuje, ale méně už vědí o tzv. zimní laminitidě. Ta může postihovat koně s endokrinními problémy i v zimě, kdy tráva neroste.

„Koně a poníci s inzulinovou rezistencí se mohou v zimních měsících schválit bez zdánlivě identifikovatelného predisponujícího faktoru,“ uvádí Kathleen Crandellová, Ph.D., nutriční specialistka z Kentucky Equine Research.

Tito koně s laminitidou vyvolanou chladem se projevují podobně jako koně s laminitidou spojenou s pastvou. Zaujímají klasický postoj, kdy odlehčují predek a váhu přesouvají na zadní končetiny. Projevují se drobivou chůzí a neochotou se pohybovat kvůli silné bolesti. Zde je však zajímavé podotknout, že kopyta vůbec nehřejí a zřídka kdy dochází k rotaci kopytní kosti.Zatímco o zimní laminitidě máme zatím jen kuse info, protože bylo provedeno jen málo výzkumů, někteří vědci se však domnívají, že postihuje především koně citlivé na inzulín nebo trpící metabolickým syndromem. Tito koně mají velmi zvýšené riziko vzniku tohoto stavu.Arteriální a venózní krevní cévy v kopytě se totiž v chladném počasí u takto postižených koní abnormálně stahují, čímž se snižuje přívod krve do kopyta. U zdravých koní se cévy naopak rozšiřují, aby se udržela cirkulace krve i k citlivým lamelám v chodidle.

Předpokládá se, že tato paradoxní reakce na chlad je způsobena, alespoň částečně, selháním dilatace receptorů endotelinu-1 ve stěnách krevních cév,“ říká Crandellova.Dále se zdá, že hladiny inzulínu v zimě stoupají a v chladném počasí se dokonce stávají nevyzpytatelné, což potenciálně přispívá k abnormální cirkulaci v chodidlech a předurčuje koně k zimní laminitidě.

„Pokud jde o léčbu, koně se zimní laminitidou obvykle nereagují na protizánětlivé léky, jako je fenylbutazon, známý jako bute. Ve skutečnosti odborníci v této oblasti uvádějí, že zimní laminitida nereaguje na mnoho tradičních způsobů léčby,“ uvádí dále Crandellová.

Nápravné trimování a dietní opatření (např. diety s nízkým obsahem nestrukturálních sacharidů) pomáhají, ale udržování chodidel a dolních končetin v teple je žádoucí.Toho lze snadno dosáhnout použitím bandáží (i přepravních) a botami pro koně, kam lze vložit zateplenou podlozku.Pro podporu celkového zdraví kopyt po celý rok nabídněte koni doplněk obsahující biotin, methionin, jód a zinek.

Výzkumy ukazují, že tyto složky urychlují růst kopyt a podporují normální vývoj, zejména po záchvatu laminitidy,“ doporučuje Crandellová.Majitelé koní by se měli poohlédnout po dobře formulovaném kopytním doplňku, který obsahuje výše zmíněné živiny nezbytné pro podporu celistvosti kopyt.U nás v ČR zejmena: Mustang Trace ci Perfect Equi.

Zdroj:https://ker.com/…/seasonal-soundness-avoiding-winter…/

Laminitida může být časově náročná, bolestivá pro vašeho koně a srdcervoucí pro vás. Správná strava toho může hodně usnadnit.Většina případů laminitidy je způsobena problemy s inzulínem. Z tohoto důvodu je pro koně životně důležitá strava založená na nízkém obsahu nestrukturálních sacharidů (NSC; škrob + cukry). Kvalitní bílkoviny jsou důležité pro podporu regenerace, zejména kopyt. A splnění požadavků na vitamíny a minerály je také nutností pro celkové zdraví a imunitní funkce.Dobrou zprávou je, že krmení laminitického koně nemusí být zase až tak obtížné. Následuje několik pokynů pro usnadnění; základní management je stěžejní. Poté dolaďujeme změny hmotnosti. A nakonec je tu několik tipů, jak se vypořádat tzv. s obnovou kopyt.

ČIM NEKRMIT a ČÍM ANO

1. Píce s nízkým NSC by měla tvořit většinu stravy.

2. Nikdy nekrmte obilím, obilnými vedlejšími produkty nebo melasou.

3. Ujistěte se, že strava je vyvážená na vitamíny a minerály.

STRAVU ZALOŽTE NA PASTVE S NÍZKÝM NSC NEBO SENĚ

Všechny koňské diety začínají pící. U laminitickych koní je to základ.Potřebujete však krmivo s nízkým NSC. Existuje několik způsobů, jak můžete svému koni umožnit přístup ke krmivům s nízkým NSC:Paste ve VELMI časných ranních hodinách do 2 hodin po východu slunce. To jsou úrovně NSC pastviny nejnižší.Pokud nejste schopni kontrolovat denní hodiny, kdy se váš kůň smí pást, použijte pastevní náhubek ke snížení příjmu pastvy vašeho koně.Krmte seno, které je v NSC obvykle nízké. Patří mezi ně preprsele seno (mene zelene), pokud si nejte jisti, nechte seno otestovat nebo jej macejte.Namočte seno, které máte k dispozici, do teplé vody na 30 minut na 2 hodiny nebo do studené vody na 2 až 10 hodin, sceďte a krmte. Nedávejte svému koni přístup k vodě, která se ze sena vymočila.V létě se vyhněte namáčení déle než 2 hodiny.

NIKDY NEKRMTE KRMIVO ZALOŽENÉ NA OBILÍ NEBO KRMIVO Z JEHO VEDLEJŠÍCH PRODUKTŮ

Vyhněte se jakémukoliv produktu, o kterém je známo, že má vysoké hladiny NSC, včetně žita, ovsa, pšenice nebo ječmene a nedávejte ani slámu z nich.Pokud váš kůň potřebuje další krmivo kromě krmiva s nízkým NSC, které krmíte, musíte být velmi opatrní při výběru vhodného krmiva. Nikdy byste neměli laminitického koně krmit krmivem, které obsahuje některou z následujících složek:Oves, kukuřice, pšenice, rýže, žito, ječmen nebo jiná obilná zrna. Dále nekrmte pšeničné otruby nebo jakákoukoliv jinou variaci. Také jakákoli forma parou vločkovaného, mikronizovaného nebo extrudovaného zrna je u laminitickych koní nežádoucí!Před nákupem krmiva si pečlivě přečtěte všechny štítky a seznamy složek. A na to si dávejte sakra pozor!!!Mnohá krmiva totiž obsahují tzv. „vedlejší obilné produkty“, jako jsou např. pšeničné otruby a přesto jsou propagována jako „bezobilná“, což je hrubě zavádějící! Tato krmiva představují pro vašeho laminitického koně stejné nebezpečí jako krmivo, které obsahuje samotné obilí.Jiná krmiva prohlašují, že mají „nízký GI“, ale opět, pokud obsahují některou z výše uvedených složek, měli byste se jim obloukem vyhnout. A nakonec si dejte pozor i na melasu přidávanou do krmiv, protože ta může způsobit, že krmivo má velmi vysoký obsah cukru.Smutnou pravdou jest, že jen velmi málo krmiv na trhu, která se tváří, že jsou vyráběna pro koně laminiticke, je pro ně také skutečně vhodných!!!

UJISTĚTE SE, ŽE JE STRAVA VAŠEHO KONĚ VYVÁŽENÁ!

Je velmi důležité zajistit, aby strava, kterou krmíte svého laminitického koně, byla vyvážená. Splnění požadavků laminitického koně na bílkoviny, aminokyseliny, vitamíny a minerály mu pomůže zotavit se z předchozích záchvatů laminitidy, pomůže mu odolat dalším nemocem a infekcím a udrží jej v dobré celkové kondici se silným imunitním systémem!

PRO UDRŽENÍ VÁHY

Chcete-li udržet váhu svého koně, měli byste:Umožnit koni přístup k až 2,5 % jeho živé hmotnosti krmiva s nízkým NSC (12,5 kg pro 500 kg koně) denně, včetně sena.Pokud máte špatnou kvalitu pastvy nebo sena, doplňte stravu vitamínovým a minerálním doplňkem.Pozorně sledujte svého koně. Pokud si při této dietě nedrží svou tělesnou hmotnost, můžete do stávající stravy přidat vysoce kalorické neobohacené ingredience, jako jsou slupky sóji, či řízky z cukrové řepy (pozor ujistěte se, že neobsahují pridavek melasy!,)HUBNUTÍ Pokud váš kůň potřebuje zhubnout, musíte to dělat opatrně, protože nucení laminitickeho koně k rychlému hubnutí mu také může zabránit v hojení poškozené kopytní tkáně a může způsobit další problémy, jako je hyperlipémie. Abyste svého koně jemně povzbudili k hubnutí, měli byste:Krmit 2 % tělesné hmotnosti svého koně (10 kg/den pro koně o hmotnosti 500 kg) denně jako krmivo nízké kvality s nízkým NSC, včetně preprseleho ci namoceneho sena.Vyvažte dietu nízkodávkovým vitaminovým a minerálním doplňkem a kvalitními bílkovinami.Neustále vyhodnocujte tělesnou hmotnost svého koně a upravujte jídelníček podle rychlosti hubnutí. Pokud váš kůň nehubne, snižte množství krmení s nízkým obsahem cukru na 1,5 % aktuální tělesné hmotnosti koně (7,5 kg/den pro koně o hmotnosti 500 kg). Pokud toto snížení nedosáhne požadovaného úbytku hmotnosti, snižte množství zkrmované píce na 1,5 % ideální tělesné hmotnosti koně po delší dobu a pokud je to možné, koně pohybujte.

PŘEDCHÁZENÍ NUDĚ

Abyste předešli nudě u těchto koní, ztěžujte jim prijem potravy, aby to bylo pro ně časově náročnější se k ni dostat. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je použití sítí s pomalým podavačem sena. Nebo můžete použít systém padock paradise.Pokud krmíte seno ze sítí, možná je budete muset mírně navlhčit, abyste snížili prašnost. Měli byste také krmit jejich denní příděl sena ve 2 nebo 3 dávkách denně. Když je kůň již schopný chodit, jemná každodenní rutina mu také pomůže zhubnout a sníží riziko dalších záchvatů laminitidy.

POMOC PŘI OBNOVĚ KOPYT

Krmení dietou s nízkým obsahem NSC pomůže zabránit dalšímu poškození kopyt vašeho koně. Poskytování vysoce kvalitních bílkovin, které obsahují dobré hladiny esenciálních aminokyselin lysinu a methioninu (sójové boby obsahují bílkoviny nejvyšší kvality), stejně jako zajištění toho, aby váš kůň dostával základní vitamíny a minerály, poskytne vašemu koni stavební kameny, které potřebuje k opravě poškozených kopyt.Pokud zjistíte, že kopytům vašeho koně trvá dlouho, než zareagují na dobře vyváženou dietu s nízkým obsahem NSC, přidejte do KD složky biotin (ujistěte se, že jej už neobsahuje váš minerální doplněk). Opět doporučuji: Mustang Trace či Perfect Equi.

Zdroj:https://feedxl.com/12-feeding-the-laminitic-horse

Pro mnoho majitelů koní znamená podzim a jaro víc než jen změnu počasí. Právě v těchto obdobích roku se často objevují případy laminitidy u koní a mají tendenci rok od roku narůstat. Koňská laminitida je stav koňských nohou, který je důsledkem narušení průtoku krve do lamel, což je struktura, která fixuje kopytní kost a měkkou tkáň k vnější stěně kopyta.

„Když se objeví laminitida, zánět v kopytě způsobí oslabení vazby mezi kopytní stěnou a lamelami, což vede k oddělení těchto struktur,“ řekl Dr. Kelsey Jurek, lékař pro pohotovostní léčbu velkých zvířat na Oklahoma State University College of Veterinary Medicine. “ Při velkém poničení tohoto spoje dochází k tzv. rotaci kopytní kosti, která se v kopytě posouvá směrem dolů. Pokud se nic nepodnikne, může dojít i k proražení kopytní kosti chodidem kopyta.“

Termín chronická laminitida se obvykle používá tam, kde je projevem právě rotace kopytní kosti, zatímco termín akutní laminitida se používá k popisu náhlých zánětlivých záchvatů, které způsobují silnou bolest a zánět lamel.

U některých koní je vyšší riziko vzniku laminitidy:

Koně s nadváhou a/nebo velmi těžcí
Koně, kteří jsou krmeni velkým množstvím žrádla bohatého na sacharidy
Starší koně s Cushingovou chorobou
Některá plemena jako jsou poníci, miniaturní koně, osli, Morganové, mnozí mimochodníci (Rocky Mountain Horse, Missouri Fox Trotting Horse atd.)
Koně, kteří měli předchozí epizody laminitidy

Co tedy podzim a jaro mohou způsobit?

„Zvýšené procento případů laminitidy na jaře a na podzim se objevuje, protože obsah nestrukturálních sacharidů (jednoduché cukry, škroby a fruktany) v pastevních trávách je nejvyšší právě v těchto obdobích roku,“ řekl Jurek. „U rizikových koní jsou zvýšené hladiny cukru dostatečné k tomu, aby způsobily metabolické poruchy a vedly k zánětlivé reakci, která způsobuje rozvoj laminitidy.“

Léčba koní s predispozicí k laminitidě je klíčem k prevenci tohoto stavu. Koně by měli držet upravenou dietu, která poskytuje adekvátní výživu založenou na krmivu s nízkým obsahem sacharidů. Je třeba se vyhnout obilí a jiným zdrojům nadměrného množství cukru/sacharidů. Kromě toho se vyhněte pastvě rizikových koní na bujných pastvinách (zejména mezi pozdními ranními a pozdními odpoledními hodinami) a všechny koně na pastvu zavádějte pomalu a postupně zejména na jaře nebo kdykoli se pastva náhle zazelená.

„Rozpoznání koně v nadměrně kondici, prozkoumání potenciálních metabolických poruch a spolupráce s vaším veterinářem na vytvoření bezpečného plánu hubnutí pomůže zabránit rozvoji laminitidy u jinak zdravého koně,“ dodává Jurek. Majitelé, kteří se mohou obávat, že se u jejich koně rozvine laminitida, by si měli dávat pozor na známky akutní i chronické laminitidy.

Příznaky akutní laminitidy:
Přesouvání váhy z nohy na nohu, kulhání ve stoji a kulhání, když se kůň otáčí v kruhu
Teplo v chodidle a zvýšené distální pulsy (hmatatelné na obou stranách sezamských kostí Bolest v oblasti kopyta při působení tlaku
Neochota chodit a velmi strnulá/váhavá chůze
Postoj, kterém kůň pokládá přední nohy natažené před sebe, aby zmírnil tlak na kopyta

Příznaky chronické laminitidy:
Kroužky v kopytní stěně, které se rozšiřují, jak jdou od špičky k patě
Opakující se abscesy, pohmožděná chodidla a rozšířená bílá čára
Ploché chodilo či vyklenutá kopyta, která připomínají pantofle (kvůli nerovnoměrnému růstu kopyt v průběhu času)
Mezi příznaky metabolických poruch patří tlustý, hřebenovitý krk; abnormální tukové usazeniny na hlavě ocasu a nad žebry; kůň nabírá i ze vzduchu.
Rentgenový důkaz rotace kopytní kosti

Každý kůň, který vykazuje známky laminitidy, by měl být odstraněn z pastviny a prohlédnut veterinárním lékařem, aby se stanovil vhodný léčebný plán. Laminitida se léčí odlišně v závislosti na tom, zda je akutní nebo chronická a na závažnosti laminitických epizod. Bez ohledu na příčinu dává včasná diagnostika a léčba laminitidy koni největší šanci na uzdravení.

Zdroj zde.

Majitelé koní se obvykle bojí slyšet diagnózu „laminitida“. Nemoc sužuje koně celosvětově, v jakémkoliv věku a disciplíně. Vědci z UF/IFAS a University of Pennsylvania pomocí genetiky udělali průlom ve zkoumání této nemoci díky financování z fondu „The Foundation for the Horse“.

Koňské kopyto má těžkou práci. Musí podporovat těžké zvíře, které se může pohybovat rychleji než 40 mil/h. Laminitida nastupuje, když dochází k zánětu a poškození tkáně mezi kopytním pouzdrem a kopytní kostí. Způsobuje kulhání, sníženou kvalitu života a často vede též k eutanazii. „Laminitida je pro koně a jeho majitele těžký problém,“ řekla Samantha Brooksová, docentka fyziologie koní UF/IFAS.

„V našem arzenálu máme jen velmi málo nástrojů, jak zvládnout samotnou nemoc. Léčíme symptomy, bolest a mechanickou nestabilitu, ale zatím nemáme nic, co by identifikovalo přesnou příčinu.“

Studie laminitidy byly dříve bržděny zejména nedostatkem genetických informací specifických pro tkáně kopyta. Vědci se napojili na databázi New Bolton Center Laminitis Discovery na University of Pennsylvania, která disponuje archivem dat a vzorků z přirozeně se vyskytujících případů laminitidy shromážděných od roku 2008.

Pomocí této databáze výzkumníci prozkoumali 36 archivovaných tkání 20 plnokrevných koní léčených na laminitidu. Existují tři typy laminitidy a všechny narušují strukturu a funkci koňské nohy. Tento výzkum poskytl snímek aktivních drah a funkcí kopyta se zaměřením na podporu laminitidy v končetině – stejné laminitidy, které podlehl i slavný dostihový kůň Barbaro. „Chápeme sice situace, které spouštějí epizodu laminitidy, ale stále nerozumíme tomu, co se děje v kopytě,“ řekla Brooksová. „Tato studie poskytla velmi komplexní pohled na procesy na počátku vývoje laminitidy.“

Pomocí analýzy genové exprese vědci katalogizovali změny v genové transkripci u 20 koní. Někteří měli zdravé nohy, někteří byli v raném stádiu onemocnění a jiní byli již ve fázi vážnější. Výzkumníci identifikovali trendy v procesu onemocnění. „Propojením databáze mé laboratoře a začleněním jedinečných odborných znalostí Dr. Brooksové z oblasti genetiky koní a analýzy transkriptomů jsme identifikovali nové slibné cesty buněčného stresu a zánětlivé reakce, které významně zvyšují naše chápání laminitidy končetin a jejích chorobných procesů.“ řekla Hannah Galantino-Homerová, vedoucí výzkumná pracovnice ve výzkumu Laminitis v Penn Vet’s New Bolton Center.

Výzkum přinesl tři klíčové poznatky.
První souvisí s keratinem, důležitým strukturálním proteinem, který pomáhá udržovat strukturální integritu materiálů, jako jsou vlasy, nehty a koňská kopyta.

Tato studie byla jednou z prvních, která zkoumala změny ve složení keratinu v kopytě při procesu onemocnění laminitis. Některé geny související s keratinem a regulace buněčného výrobního procesu se začaly snižovat, když nemoc započala. Dalo by se to přirovnat k tomu, když autu praskne pneumatika; může stále jet, ale kolo ztrácí příslušnou funkci, zpomaluje automobil a značně se opotřebovává.

Dalším typem buněčného aparátu často studovaného u laminitidy je třída enzymů nazývaných metaloproteinázy; enzymy, které pomáhají udržovat cytoskelet. Tyto enzymy udržují pečlivou rovnováhu. Kopyta musí být totiž schopna růst a nelámat se pod váhou koně, což vyžaduje přesnou rovnováhu mezi přestavbou a budováním tkání v kopytě. Když jsou metaloproteinázy příliš aktivní, kopyto začíná ztrácet strukturální pevnost. Jedna předchozí teorie pro léčbu laminitis byla zastavit tyto enzymy, aby se nestaly příliš aktivními. Ale léčba cílená přímo na tyto enzymy by také mohla zastavit růst kopyt, což by pravděpodobně vedlo k dalším problémům.

Při degradaci keratinu vede zánět v kopytě k laminitidě. Vědci našli geny odpovědné za spuštění tohoto zánětu, což by mohlo připravit cestu pro budoucí léky k léčbě tohoto zánětu. Tyto geny dovedly vědce až k domněnce, že některé lidské léky proti zánětům na autoimunitní poruchy mohou pomoci i koním s laminitidou.

Změny genové exprese v nemocné tkáni se často odrážejí ve změnách proteinů, které lze detekovat v krvi, jak onemocnění postupuje. Například specifické proteiny nebo biomarkery, které se zvyšují v krvi u lidí po traumatickém poranění mozku, měly v této studii zvýšenou expresi ve vzorcích od koní s laminitidou.

Brooksová doufá, že by to mohlo být použito jako nástroj ke sledování progrese laminitidy u koně. „Ne vždy totiž rozpoznáme, že kůň má závažnou laminitidu, dokud se věci podstatně nezhorší,“ řekla Brooksová. „Včasné monitorovací nástroje při boji s touto nemocí jsou nablízku, ale než budou tyto nové nástroje připraveny k použití v terénu, potřebujeme bohužel ještě další výzkum.“

V současnosti je na trhu tolik výrobců botiček pro koně, že je zřejmé, že podkovy ÚPLNĚ vycházejí z módy!Pokud chcete se svým koněm přejít naboso, pak je použití botiček pro koně tím správným způsobem, jak to udělat, aby se váš kůň na vyjížďkách cítil po sundání podkov pohodlně.Nemůže používání bot na koně udělat z mého koně citlivku na kopyta?

NE. Při používání botiček na koně kopyta vašeho koně nebudou citlivá, protože na rozdíl od kovových podkov botičky sice kopyta CHRÁNI, ale nepoškozují kopyto. Jinými slovy – botičky pro koně totiž stále umožňují kopytnímu mechanismu správné fungování – přirozené roztahování a smršťování – takže kopyta mohou fungovat tak, jak příroda zamýšlela.

Podkova na kopytě tuto přirozenou expanzi a kontrakci silně omezuje a to je pro koně OBROVSKÝ problém. Tyto problémy samozřejmě nemusí být zpočátku vůbec zřejmé (natož viditelné, na první pohled podkovaný kůň funguje jak má), ale postupem času začnou kopyta podkovaného koně (a následně i další části) trpět tím, že jim nepoddajné podkovy z kovu neustále brání fungovat tak, jak příroda zamýšlela – tzv. pružit.

A protože si většina lidí nevšimne těchto postupných, zákeřných změn, které se odehrávají v kopytě jejich koně, domnívají se, že podkova funguje dobře a je pro koně dobrá – no vždyť se používala po tisíce let!Ale to zdaleka není pravda!Kopyta se začnou s podkovou VŽDY měnit a deformovat. Vždy. Jen vy si to prostě neuvědomíte, protože změny přicházejí plíživě a zvyknete si je tzv. nevidět!

Ale tím, že tyto problémy nevidíte, neznamená, že neexistují v kopytě. Uvědomte si, že v kopytě s podkovou z kovu není žádná kontrakce zadní části chodidla, která se ovšem u botiček děje VŽDY!Klouby, měkké tkáně a pohybový aparát, který vykazoval v podkovách diskomfort, se s botičkami vždy začíná zlepšovat.

Mnoho podkovaných koní dokáže přejít z podkov naboso bez pomoci koňských botiček, ale valná většina koní, jejichž kopyta byla poškozena léty podkování a s ním souvisejících problémů, potřebuje tuto malou pomoc navíc.

Ale proč musí mít kůň po sundání podkov botičky?
Tvrdá kopyta nevznikají jen tak přes noc. Musí RŮST a zesílit, aby se stala tvrdými, silnými a odolnými.Chodidlo i kopytní stěny musí zesílit a střelka musí narůst správně a zdravě. Dobrá, zdravá a silná kopyta jsou dílem správné stravy, managementu, pohybu a pravidelné korektury kopyt.

Kdy váš kůň nebude potřebovat botičky ani podkovy?
Zdravá kopyta se začnou vyvíjet, když váš kůň přejde naboso. Obvykle je třeba mu v přechodu z jedné varianty na druhou pomoci právě botičkami pro koně, které zajistí, že váš kůň bude schopen pracovat, i když má citlivější kopyta. Ale po zbytek času bude kopyto dostávat tolik potřebnou stimulaci od povrchu – tj. kontakt kopyta s různými typy povrchu.A kontakt s povrchem je vše, co kopyta potřebují – tolik k podpoře kopyt‘. Žádná podkova ani botička nenahradí kontakt kopyta s povrchem (a je dobré když je členitý – travnatý, kamenitý, pískový apod.). Jen tak mohou kopyta zesílit a plnit správně svou funkci.

Růst zdravých kopyt není jen výsledkem stimulace kopyta povrchem. Je také o tom, že KOPYTNÍ MECHANISMUS funguje správně, krevní zásobení v kopytě funguje, jak to příroda zamýšlela, vyživuje ho a léčí. Tomu všemu však kovové podkovy překážejí – a my to nyní víme jako fakt – bylo to již vědecky potvrzeno. Takže se nebojte, že bosé kopyto nebude plnit svou funkci…pokud je zdravé, pak ano.

Boty pro koně POMÁHAJÍ – ale nepřekáží!Jak to?
Protože nejsou stálým příslušenstvím kopyta – jako je tomu u kovových podkov. Botičky nemohou stáhnout kopyto nebo způsobit jeho deformaci – to umí pouze kovové podkovy.

A to nejlepší na konec…
V dnešní době najdete na trhu tolik botiček pro koně, tolik různých velikostí, že najít tu správnou botu, která sedne vašemu koni, nebylo nikdy jednodušší.

A jako bonus… taky vypadají úžasně!
Nejen že jsou praktické, ale je to vrchol koňské módy!Každý rok přicházejí na trh nové a nové boty. Aktuálně jsou velmi oblíbené botičky Swiss Galoppers či Scoot Boots. Ale pokud preferujete jiné, nevadí:)

Překlad článku z The Barefoot Horse Magazine

Krmení koní bývalo snadné, ale bohužel v naší moderní době se stalo docela náročné – zvláště pro koně. Načrtla jsem zde 5 základních chyb, které se při krmení koní často dělají.

Nekrmíme dostatečně kvalitní seno

Kůň je pastevní zvíře; to znamená, že vláknina hraje klíčovou roli v jeho zdraví. Koně jsou býložravci a nepřežvýkavci. Fermentují především v zadním střevě. Jejich zažívací trakt je tvořen jednoduchým žaludkem, tenkým střevem a tlustým střevem. Přirozeným stravovacím zvykem koně je konzumace malého množství vlákniny, často a po celý den. Domestikace však přinesla nevítanou změnu. Moderní způsoby managementu koní zahrnují ustájení, zvýšené krmení koncentráty na bázi obilovin. To znamená vydatné krmivo a omezený přístup do výběhu či na pastviny. To vede k nesčetným problémům počínaje narušením správné funkce zažívacího traktu a u žaludečních vředů konče.

K zajištění optimálního zdraví musí mít tedy koně přístup k vysoce kvalitní stravě na bázi vlákniny. / Cukrovarské řízky, seno, sušené seno, vojtěška, vojtěšková řezanka apod.

Krmivo musí obsahovat všechny základní požadované živiny

Koně vyžadují minimálně 1 % své tělesné hmotnosti v suchém krmivu / den. Bezpečnějším doporučením je poskytnout koním minimálně 1,5 % až 2,5 % jejich tělesné hmotnosti v suchém krmivu.Pro představu dospělý kůň žere 1 kg SENA cca 40 minut, tudíž pakliže Váš kůň žere hodinu ráno a hodinu sena večer, skutečně nebude dostávat pro něj optimálních 8 kg sena, ale POUHÉ 3 kg sena!! Takže na to prosím bacha. Tím tedy vychází že dospělý kůň by měl žrát sena denně okolo 5,5 hodin. Pakliže má však kůň seno adlibitum, tedy nepřetržitě, lépe si rozvrhne, kdy bude žrát a kdy odpočívat. V případě, že kůň žere pouze seno, už žádná jiná krmiva, 500 kg kůň potřebuje pro pokrytí pocitu nasycení sežrat denně cca 12 kg sena a 8 hodin.

Krmení příliš velkým množstvím obilovin
Krmné koncentráty a doplňky by se měly krmit pouze jako doplněk krmiva a v žádném případě by neměly tvořit plnou krmnou dávku koně! Pro nás je to možná jednodušší, ale koni to výrazně škodí, protože obiloviny a škroby okyselují a zatěžují trávící trakt koně! Pokud krmíme vysoce kvalitním senem, většina koní vyžaduje pouze nízký příjem vitamínů a minerálních doplňků. Jak se u koně zvyšuje pracovní vytížení nebo fyziologické nároky, např. březost nebo kojení, je třeba dodávat i více krmiva do kyblíku. Přebytek obilovin v krmé dávce může způsobit přírůstek hmotnosti, zvýšit kyselost žaludku a zadního střeva a může u některých koní způsobit také změny v chování – koně jsou nervozní a podřáždění.

Krmení krmných doplňků bez vyhodnocení jejich celkového dopadu
Všechny koňské krmné dávky by měly začínat vlákninou čili senem jako základem. Poté lze přidávat další prvky k vyvážení stravy – přidání proteinů, bílkovin a olejů. U doplňků specifických např. pro zdraví kloubů nebo střev je důležité přečíst si seznam ingrediencí a ujistit se, že se v krmné dávce nevyskytuje příliš shodných ingrediencí. Například selen se v krmivech nachází ve velmi nízkých úrovních, proto mnoho majitelů koní selen dodává, aby vyrovnali požadavky koně. Minimální obsah selenu v krmivu by měl být mezi 0,1 – 0,12 mg/1 kg sušiny krmiva, pro koně o hmotnosti 500 kg je to cca 1 mg selenu denně.

Literatura zabývající se biochemií udává toxickou hladinu pro živočichy mezi 5 – 15 mg selenu na 1kg krmiva. Do 3 ppm by se mělo vejít fyziologické optimum. Záleží ovšem na intenzitě pracovního vytížení.Co dostačuje pro rekreačního koně, nemůže vyhovovat pro intenzivní trénink vrcholového sportu.

Než se rozhodnete pro přidávání selenu, je nejlepší nechat si udělat rozbor krve, protože koně v České republice často trpí na nedostatek selenu. Je tedy dobré jeho hladinu 1-2 ročně kontrolovat krevními testy (nejlépe enzym GPx, který udává dlouhodobé zásobení selenem) a případně vhodným přípravkem doplnit. Hokusy pokusy v tomto případě nejsou na místě.

Nepravidelný krmný režim
Koně jsou rutinní zvířata a mohou se snadno stresovat, pokud nejsou krmeni každý den ve stejnou dobu. Seno by mělo být poskytováno nepřetržitě po celý den, aby se simulovaly podmínky koní v přírodě – pokud nejsou k dispozici pastviny.

Koncentrovaná krmiva by měla být krmena každý den přibližně ve stejnou dobu, aby se u koní zabránilo stresu. Nepravidelné krmení koně stresuje a mohou se u nich vyvinout stájové zlozvyky jako je kopání, skřípání zubů klkaní a kolébání. Mohou nastat poruchy trávení v důsledku příliš hltavého koně, který si agresivněji krmí – hltá krmivo. Může dojít i k ucpání jícnu.

Nedostatek sociálního kontaktu a pohybu
Koně se pasou, jsou to stádová zvířata, která za den překonají velké vzdálenosti, neustále chodí a popásají se. Pastva poskytuje příležitost k fyzickému protažení. Pomalé a nepřetržité chození udržuje koňské klouby pružné a zdravé. Koně jsou rádi ve společnosti svých vrstevníků nebo alespoň vedle nich, což může snížit jejich úroveň úzkosti a nervozity. Přeci jen jsou to společenská a stádová zvířata. V neposlední době se pohyb venku na pastvě či výběhu pozitivně odráží na zdraví dýchacích cest. Čistý, čerstvý vzduch je nezbytný, zejména v případech poruch dýchacích cest nebo u koní dýchavičných.

To je jen běžný výčet toho, co by lidé při krmení koní měli dodržovat. Nejdůležitější věcí, kterou si musíte pamatovat, je, že koně se vyvinuli jako býložravci a vláknina by v jejich krmné dávce měla vždy hrát prim!

aneb zkontrolujte své know-how týkající se krmení solí

Nejprve základní a důležitá informace: I když váš kůň není v aktivním tréninku, potřebuje alespoň 10 gramů sodíku denně, což jsou cca 2 lžíce soli. Zvýšíte-li fyzickou zátěž koně, jeho potřeba sodíku se rovněž zvýší – nejméně na čtyři lžíce soli denně, rozdělené mezi krmné dávky (KD). A v horkých, vlhkých dnech může být ještě vyšší.

Má váš kůň odpovídající dávku soli?

Co dělat: Začněte s obyčejným bílým solným lizem, který je snadno dosažitelný a pokud možno chráněný před vlhkem (nejlépe umístit držák se solí do přístřešku). Pro koně na pastvinách nebo při lehké práci Vám postačí 1 solný liz, za předpokladu, že ho budete pravidelně kontrolovat a doplňovat.

Co nedělat: Nikdy nepoužívejte mineralizovaný solný liz samostatně. Pokud váš kůň již dostává minerály ve svém koncentrátu nebo vitaminovém / minerálním doplňku, pravděpodobně nebudete schopni zajistit, že do sebe zbytečně nebude dostávat více minerálů než je jeho denní dávka. Navíc hořká chuť minerálů může snížit jeho spotřebu lízat sůl. Pokud mu i přesto chcete dát k dispozici i mineralizovaný solný blok, mějte k dispozici i ten obyčejný. Ale hlídejte si příjem minerálů z krmiva. Proto je lepší dávat volně k dispozici pouze čistou bílou sůl (a to i když Vám výrobci budou tvrdit opak). Oni chtějí vydělat, my chceme zdravé koně.

Co dělat: Sledujte solný liz a ujistěte se, že ho váš kůň dostatečně využívá. Pětikilový solný liz pro jednoho koně vydrží 2 měsíce. Udržujte solný blok čistý a bez chlupů či bláta, tím zvýšíte chuť koně jej lízat. Vám by se také nelíbily chlupy na jazyku. Pokud máte více koní, poskytněte jim více míst se solnými lizy, aby se neprali. Předejdete tak situacím, kdy se na určitého koně vůbec sůl nedostane, protože ho ostatní šikanují a k soli nepustí.

Pokud kůň líže solný liz rychle, je jeho potřeba soli zvýšená a lze ji doplňovat solí stolní. Pokud váš kůň dostává nějaké komerční krmivo nebo vitaminový / minerální doplněk, vynechejte jodidovanou sůl. Dávejte denně dvě až čtyři lžíce soli podle zátěže . Rozdělte ji do KD vašeho koně. (Začněte s malým množstvím a postupně zvyšujte na plnou dávku, abyste si koně zvykli na novou chuť.)

Zvažte, zda by pro vašeho koně nebyla lepší sůl stolní, granulovaná. Ta je ideálním prostředkem mezi solným lizem a přidáváním soli do krmiva. Sůl lze vysypat do kbelíku, který se umístí na vhodné a kryté místo, kde k němu má váš kůň snadný přístup. Udržujte jej naplněný do poloviny solí. Někteří koně totiž mívají z lízání soli ze solného lizu bolavý jazyk (jako člověk, když dlouho líže lízátko), proto budou sypkou sůl podle vlastní volby považovat za velmi lákavou.

Nepoužívejte: Solné lizy slazené melasou, protože koně je někdy konzumují jako bonbóny, dokonce kousají i držáky, když jim sůl dojde.

Zajistěte dostatek čerstvé, čisté vody a nikdy ji nesolte.

Sodík: Proč na něm tak záleží?
Sodík je hlavním elektrolytem nacházejícím se v krvi. Pokud jsou hladiny sodíku nízké, krev nezadržuje dostatek vody. To způsobí, že nadledviny uvolní hormon aldosteron, který řekne ledvinám: „Nevylučujte žádný sodík z těla!“ Když je v ledvinách přebytek sodíku, vylučují na jeho místě draslík a vytvářejí tak minerální nerovnováhu v organismu.

Nedostatečný příjem sodíku může dát vzniknout stavům jako je anhydroza (nedostatečné nebo minimální pocení), svalová ztuhlost (svalová porucha vedoucí k zatuhlosti nebo chvění svalů po námaze) a rychlá srdeční frekvence.

Nedostatek soli může také negativně ovlivnit pitný režim koně, protože se tělo snaží zabránit vyplavování sodíku. A kůň, který nedostatečně pije, si koleduje o koliku.

Měli byste doplňovat elektrolyty?
Horko už je skoro na denním pořádku, je dobré si připomenout, že koně vyžadují více tekutin a více elektrolytů. Především ti, kteří s koňmi jezdí na delší a náročnější vyjížďky či sportují, by měli myslet na jejich případné doplnění.

Elektrolyty jsou sloučeniny, které – pokud jsou v roztoku – vedou elektrický proud. U koní jsou nejdůležitější a nejhojnější elektrolyty sodík, draslík, chloridy, vápník a hořčík. Když se rozpustí ve vodě, stanou se z nich elektricky nabité částice zvané ionty: Na+, K+, Cl-, Ca2+ a Mg2+. Elektrolyty se účastní mnoha základních buněčných funkcí včetně svalových stahů a přenosu nervových impulzů. Ztráta elektrolytů a jejich nerovnováha má dalekosáhlé následky, které postihnou všechny systémy těla koně

Hlavními elektrolyty jsou sodík a chlorid (složky kuchyňské soli – chlorid sodný). Mezi další patří draslík, vápník, hořčík, fosfor, zinek, železo, měď a mangan.

Krmení elektrolytů (kromě doplňování soli) je prospěšné kdykoli se váš kůň více potí (jako v horkém, vlhkém počasí nebo při těžké práci, také i v případě, že málo pije (např. za chladného počasí).

Doplněk s elektrolyty sám o sobě však neposkytne koni dostatek sodíku, proto se ujistěte, že má přístup i k čisté bílé soli.

Doplňujte bezpečně

Elektrolytové doplňky nejsou univerzální, což znamená, že ne všechny jsou vhodné pro všechny koně (např. přípravky obsahující draslík nejsou doporučené pro koně s HYPP = hyperkalemickou periodickou paralýzou).

Je třeba použití každého takového přípravku prodiskutovat se svým veterinářem, pokud podáváte několik různých doplňků, což moc majitelů nedělá. Je ale potřeba zjistit celkové denní množství látek, které kůň dostane ze všech podávaných přípravků, aby bylo jasné, zda kůň nedostává víc, než kolik je jeho doporučená denní dávka.

https://horseandrider.com/health/the-importance-of-salt-13116

Majitelé koní by měli pečlivě sledovat stravu svých koní. Pokud si na to sami netroufnete, vyhledejte pomoci se sestavením vyvážené krmné dávky. Všichni majitelé koní by však měli pamatovat na krmení v souladu s pracovní zátěží a typem koně. Poníci a malí koně by měli dostávat přibližně 1,25–1,5 % své tělesné hmotnosti – to zahrnuje veškerý příjem krmiva, trávy a sena.

Krmte málo a často. Napodobte přirozený způsob krmení koně v přírodě, což pomáhá udržovat správnou funkci trávicího systému. Rovněž to uspokojí potřebu žvýkání a předejdete nudě.

Nikdy nenechte koně hladovět, protože to může vést k vážným zdravotním problémům jako je hyperlipémie. Krmte pouze produkty s vysokým obsahem vlákniny, nízkým obsahem sacharidů a nízkým obsahem cukrů a škrobů. Nejlepší je vyhnout se krmení cereálními směsmi a melasovými produkty. Aby si kůň udržel zdravé zažívání, přidávejte do jídelníčku čas od času probiotický doplněk.

Omezte příjem trávy! Nenechávejte svého koně jen na zelené pastvině. Poníkům stačí velmi málo. Prtože tráva má vysoký obsah rozpustných sacharidů (fruktanů), může její přilišná konzumace vést až k laminitidě, pokud je koněm „futrována“ ve velkém množství, zejména pak na jaře a na podzim.

Někdy může pomoci pasení v noci a stažením koně do holožíru během dne, protože v noci je v trávě údajně méně fruktanů.

Nepouštějte koně na svěží jarní trávu nebo na zmrzlou trávu. Pokuste se ve spolupráci s vlastníkem půdy snížit sladké traviny a zejména jetel v porostu a umožnit rozkvět tradičních trav a bylin.

Snažte se mít koně, kteří společně potřebují stejný management, ve stejné ohradě. To minimalizuje stres, udržuje koně bez nudy a socializované. Tím také zabráníte depresi. Vždy mějte u koně minimálně jednoho společníka.

Udržujte koně ve formě, abyste předešli obezitě.

Zajistěte, také pravidelný trim kopyt každé čtyři až pět týdnů, v závislosti na koni. Tím se zajistí, že kopyto koně bude vždy tom v nejlepším možném stavu. K podpoře dobrého růstu kopyt lze podávat minerální doplňky s přídavkem biotinu.

Jakmile zjištíte, že kůň či poník divně chodí nebo dokonce odmítá udělat krok, okamžitě ho dejte do ohrady bez trávy se senem v síti.

Pravidelně kontrolujte tukové rozložení; pokud kůň začne přibírat, okamžitě koně stáhněte z trávy a přidejte fyzickou zátěž.

Kontrolujte distální puls koně, protože jeho změny signalizují problém.

Laminitida je velmi bolestivé a vysilující onemocnění. Její prevence je vždy lepší alevnější než léčba. Pokud není kůň či poník léčen rychle a správně, může tato nemoc způsobit trvalé poškození koně, které může vést až k eutanazii.

…a zkuste kriticky zhodnotit jeho váhový index.

Nejjednodušší je rozdělit si koně do tří oblastí:

1. Krk a lopatky
2. Hřbet a bedra
3. Záď a stehna

Mnoho koní má tuk rozložen nerovnoměrně po těle, takže budete často muset průměrovat „body skóre“ z různých oblastí. Například můžete vidět koně, který vypadá „kostnatý“, ale ve skutečnosti má nadváhu, protože má na krku a v zádi hodně tuku.

• tuk je na pohmat houbovitý a měkký, svaly budou pevnější.
• nebezpečný tzv. krční tuk na hřebenu krku časem tuhne a při chůzi koně se často houpe ze strany na stranu

Na co se zaměřit a co hledat pohmatem

• tuk tvořící hřeben krku a zesilující se krk; měli byste vidět svaly a cítit, kde jsou kosti
• tuk pokrývající kohoutek a páteř (trnové výběžky páteře). Tuk by tu měl být témeř nulový a měli byste cítit kosti pod pružným povrchem kůže.
• tuk má tendenci se hromadit po obou stranách páteře, dokud nebude vyšší než páteř sama a vytvoří tak „prohlubeň páteře“.
• tuk za ramenem a tam, kde rameno splývá s krkem. Lopatka by měla být jasně viditelná; pokud není, pak tuk zaplnil prohlubeň před ramenem i za ním
• tuk nad žebry: mezi žebry koně by mělo být trochu tuku, ale ne nad nimi. Máte jej cítit, ale rozhodně byste neměli vidět tukové polštáře
• pánev ( resp. záď a kyčle) – zdravá vrstva tuku pod kůží nezakryje kosti; měli byste být schopni vidět, kde jsou, a určitě je i cítit.

Zezadu – svaly zádě by měly svažovat směrem dolů od zádě. Tvar loupnutá záď s důlkem u páteře je způsoben velkou vrstvou tuku. Tuk se pak hromadí také na stehnech – zvedněte koni ocas, abyste zkontrolovali vnitřní stranu stehen.

Tabulka hmotnostního skóre koně
Šestibodová stupnice 0 až 5 se pokuste objektivně obodovat svého koně

0 = vyhublý

Nelze cítit tukovou tkáň – kůže pevně přiléhající k kostem
Tvar jednotlivých kostí je viditelný
Výrazný krk
Velmi viditelná páteř a pánev
Velmi propadlý zadek
Hluboká dutina pod ocasem
Velká mezera mezi stehny

1 = velmi hubený

Sotva viditelná jakákoli tuková tkáň – tvar kostí
Úzký ovčí krk
Žebra jsou snadno viditelná
Propadlá páteř i záď
Hubený zadek
Dutina pod ocasem
Mezera mezi stehny

2 = velmi štíhlý

Velmi tenká vrstva tuku pod kůží
Úzký krk – svaly ostře ohraničené
Páteř zakrytá, ale stále vyčnívající
Kohoutek, ramena a krk výrazný
Žebra viditelná
Kyčelní kosti snadno viditelné, ale zaoblené
Stehna pouze zaoblená

3 = Normální hmotnost

Tenká vrstva tuku pod kůží
Svaly na krku méně definované
Ramena a krk plynule přecházejí
Hřbet je plochý nebo tvoří jen mírný hřeben
Žebra nejsou viditelná, ale snadno se cítí
Stehna zaoblená
Kyčelní kosti viditelné

4 = Tlustý

Svaly těžké najít
Houbovitý tuk na hřebenu krku
Tlustý i za lopatkou
Žebra a pánev obtížné cítit
Stejna dobře zaoblená – zezadu připomínají tvar jablka
Houbovitý tuk kolem kořene ocasu
Louplá záď

5 = Obezní

Téměř nafouklý vzhled
Svaly nejsou viditelné
Výrazný tukový hřeben s tvrdým tukem
Tukové polštářky na žebrech – nelze cítit
Hluboký žlábek podél zad a zádě
Velmi vypouklá stehna ve tvaru jablka
Vnitřní stehna přitlačená k sobě

Tak co, má váš kůň ideální váhu?
Ano. Paráda, jen tak dál – udržujte ho v optimální kondici!

Ne. Tak s tím něco udělejte. Nechte si poradit a začnete hned!

Obezita u koní je v současnosti velmi častý problémem. Bohužel je často nerozpoznaná a někdy i záměrně ignorovaná majiteli koní. vždyť – ať každý vidí, že se můj koník má dobře!

Nedávné studie uvádějí že se jedná až 54 % rekreačních koní má mírnou nadváhu a 20 % z nich pak má nadváhu rapidní. Existuje mnoho příčin obezity u koní, včetně genetických faktorů, překrmování a klidného životního stylu – kůň tloustne ze vzduchu na zelených pastvinách. Některá plemena koní a poníků jsou náchylná k obezitě, což se u nich projevuje zejména akumulací tuku na krku a zádi. Tito koně dokáží přežívat z mála, proto je není třeba přecpávat koncentrovanými krmivy na bázi obilovin.

Když se tato jejich genetická predispozice ještě spojí se zelenými pastvinami a přísunem zcela nepotřebných krmiv v podobě obilných koncentrátů (musli, granule) je výsledkem obézní kůň či poník.

Obezita se u koní pojí se zvýšeným namáháním kostí a a šlach. Kůň tak začne být neochotný k práci a dlouhodobějšímu pohybu. Nekontrolovaná obezita pak vede k dalším metabolickým poruchám, jako je inzulínová rezistence, která hraje hlavní roli při schvácení kopyt.

Schvácení kopyt (Laminitida) je extrémně bolestivý stav kopyt, který způsobuje poškození nosných struktur kopyta koně a může mít dále za následek těžko léčitelné chronické kulhání. Tato triáda v podobě obezity (akumulace tuků), inzulínové rezistence
a schvácení kopyt se nazývá koňský metabolický syndrom.

Šlápněte tedy včas na brzdu a řekněte NE obezitě vašeho koně. Nechte si stanovit vyváženou krmnou dávku a začněte pomalu, ale jistě s odtučňovacím programem. Pomalu, postupně.