Krmení koní bývalo snadné, ale bohužel v naší moderní době se stalo docela náročné – zvláště pro koně. Načrtla jsem zde 5 základních chyb, které se při krmení koní často dělají.
Nekrmíme dostatečně kvalitní seno
Kůň je pastevní zvíře; to znamená, že vláknina hraje klíčovou roli v jeho zdraví. Koně jsou býložravci a nepřežvýkavci. Fermentují především v zadním střevě. Jejich zažívací trakt je tvořen jednoduchým žaludkem, tenkým střevem a tlustým střevem. Přirozeným stravovacím zvykem koně je konzumace malého množství vlákniny, často a po celý den. Domestikace však přinesla nevítanou změnu. Moderní způsoby managementu koní zahrnují ustájení, zvýšené krmení koncentráty na bázi obilovin. To znamená vydatné krmivo a omezený přístup do výběhu či na pastviny. To vede k nesčetným problémům počínaje narušením správné funkce zažívacího traktu a u žaludečních vředů konče.
K zajištění optimálního zdraví musí mít tedy koně přístup k vysoce kvalitní stravě na bázi vlákniny. / Cukrovarské řízky, seno, sušené seno, vojtěška, vojtěšková řezanka apod.
Krmivo musí obsahovat všechny základní požadované živiny
Koně vyžadují minimálně 1 % své tělesné hmotnosti v suchém krmivu / den. Bezpečnějším doporučením je poskytnout koním minimálně 1,5 % až 2,5 % jejich tělesné hmotnosti v suchém krmivu.Pro představu dospělý kůň žere 1 kg SENA cca 40 minut, tudíž pakliže Váš kůň žere hodinu ráno a hodinu sena večer, skutečně nebude dostávat pro něj optimálních 8 kg sena, ale POUHÉ 3 kg sena!! Takže na to prosím bacha. Tím tedy vychází že dospělý kůň by měl žrát sena denně okolo 5,5 hodin. Pakliže má však kůň seno adlibitum, tedy nepřetržitě, lépe si rozvrhne, kdy bude žrát a kdy odpočívat. V případě, že kůň žere pouze seno, už žádná jiná krmiva, 500 kg kůň potřebuje pro pokrytí pocitu nasycení sežrat denně cca 12 kg sena a 8 hodin.
Krmení příliš velkým množstvím obilovin
Krmné koncentráty a doplňky by se měly krmit pouze jako doplněk krmiva a v žádném případě by neměly tvořit plnou krmnou dávku koně! Pro nás je to možná jednodušší, ale koni to výrazně škodí, protože obiloviny a škroby okyselují a zatěžují trávící trakt koně! Pokud krmíme vysoce kvalitním senem, většina koní vyžaduje pouze nízký příjem vitamínů a minerálních doplňků. Jak se u koně zvyšuje pracovní vytížení nebo fyziologické nároky, např. březost nebo kojení, je třeba dodávat i více krmiva do kyblíku. Přebytek obilovin v krmé dávce může způsobit přírůstek hmotnosti, zvýšit kyselost žaludku a zadního střeva a může u některých koní způsobit také změny v chování – koně jsou nervozní a podřáždění.
Krmení krmných doplňků bez vyhodnocení jejich celkového dopadu
Všechny koňské krmné dávky by měly začínat vlákninou čili senem jako základem. Poté lze přidávat další prvky k vyvážení stravy – přidání proteinů, bílkovin a olejů. U doplňků specifických např. pro zdraví kloubů nebo střev je důležité přečíst si seznam ingrediencí a ujistit se, že se v krmné dávce nevyskytuje příliš shodných ingrediencí. Například selen se v krmivech nachází ve velmi nízkých úrovních, proto mnoho majitelů koní selen dodává, aby vyrovnali požadavky koně. Minimální obsah selenu v krmivu by měl být mezi 0,1 – 0,12 mg/1 kg sušiny krmiva, pro koně o hmotnosti 500 kg je to cca 1 mg selenu denně.
Literatura zabývající se biochemií udává toxickou hladinu pro živočichy mezi 5 – 15 mg selenu na 1kg krmiva. Do 3 ppm by se mělo vejít fyziologické optimum. Záleží ovšem na intenzitě pracovního vytížení.Co dostačuje pro rekreačního koně, nemůže vyhovovat pro intenzivní trénink vrcholového sportu.
Než se rozhodnete pro přidávání selenu, je nejlepší nechat si udělat rozbor krve, protože koně v České republice často trpí na nedostatek selenu. Je tedy dobré jeho hladinu 1-2 ročně kontrolovat krevními testy (nejlépe enzym GPx, který udává dlouhodobé zásobení selenem) a případně vhodným přípravkem doplnit. Hokusy pokusy v tomto případě nejsou na místě.
Nepravidelný krmný režim
Koně jsou rutinní zvířata a mohou se snadno stresovat, pokud nejsou krmeni každý den ve stejnou dobu. Seno by mělo být poskytováno nepřetržitě po celý den, aby se simulovaly podmínky koní v přírodě – pokud nejsou k dispozici pastviny.
Koncentrovaná krmiva by měla být krmena každý den přibližně ve stejnou dobu, aby se u koní zabránilo stresu. Nepravidelné krmení koně stresuje a mohou se u nich vyvinout stájové zlozvyky jako je kopání, skřípání zubů klkaní a kolébání. Mohou nastat poruchy trávení v důsledku příliš hltavého koně, který si agresivněji krmí – hltá krmivo. Může dojít i k ucpání jícnu.
Nedostatek sociálního kontaktu a pohybu
Koně se pasou, jsou to stádová zvířata, která za den překonají velké vzdálenosti, neustále chodí a popásají se. Pastva poskytuje příležitost k fyzickému protažení. Pomalé a nepřetržité chození udržuje koňské klouby pružné a zdravé. Koně jsou rádi ve společnosti svých vrstevníků nebo alespoň vedle nich, což může snížit jejich úroveň úzkosti a nervozity. Přeci jen jsou to společenská a stádová zvířata. V neposlední době se pohyb venku na pastvě či výběhu pozitivně odráží na zdraví dýchacích cest. Čistý, čerstvý vzduch je nezbytný, zejména v případech poruch dýchacích cest nebo u koní dýchavičných.
To je jen běžný výčet toho, co by lidé při krmení koní měli dodržovat. Nejdůležitější věcí, kterou si musíte pamatovat, je, že koně se vyvinuli jako býložravci a vláknina by v jejich krmné dávce měla vždy hrát prim!
